příspěvek na péči

Jaké jsou podmínky získání tohoto příspěvku a je určen i dětem se zdravotním postižením?
Příspěvek na péči je sociální dávka, která se poskytuje osobám starším jednoho roku věku, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (tzn. stavu, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb) potřebují v zákonem stanoveném rozsahu pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti – při zvládání základních životních potřeb. Mezi 10 posuzovaných základních životních potřeb patří mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (poslední jmenovaná se nehodnotí u osob do 18 let věku). Zákon rozeznává čtyři stupně závislosti (lehká / středně těžká / těžká / úplná); jednotlivým stupňům následně odpovídá příslušná výše příspěvku, která je odlišná pro osoby do 18 let věku a osoby starší – dospělé. Odlišné hodnocení je zejména proto, že děti (osoby do 18 let) nejsou mnohé úkony schopny zvládat bez pomoci nebo dohledu z důvodu nízkého věku a tomu odpovídajícímu stavu vývoje tělesných, smyslových a duševních funkcí a praktických dovedností nutných pro péči o vlastní osobu a soběstačnost.

Kde si mohu o příspěvek na péči požádat a jak řízení probíhá?
Žádost o příspěvek na péči se podává na předepsaném tiskopisu "Žádost o příspěvek na péči" (v tištěné či elektronické podobě) Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce České republiky a již při podání je nutno uvést, jakým způsobem / kým bude / již je žadateli péče poskytována (tiskopis "Oznámení o poskytovateli pomoci"). Jedná se o označení osoby blízké (rodinný příslušník, příbuzný, známý), asistenta sociální péče (fyzická osoba, která je starší 18 let věku a je zdravotně způsobilá; jedná se o jinou než blízkou osobu, která není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb) nebo registrovaného poskytovatele sociálních služeb (zařízení).

Vyplývají pro mne nějaké povinnosti během řízení o příspěvku na péči?
Povinností žadatele o příspěvek na péči je podrobit se sociálnímu šetření, které provede sociální pracovník Úřadu práce v domácnosti žadatele – posuzuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí (zhodnocení základních životních potřeb). Sociální šetření provádí příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče (např. v léčebně dlouhodobě nemocných), jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů. Druhou povinností je podrobit se vyšetření zdravotního stavu pro potřeby posouzení stupně závislosti, které provede posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení na podkladě dokumentace vyžádané od praktického lékaře (nezbytné proto je, aby měl k dispozici aktuální zprávy od všech odborných lékařů, které žadatel navštěvuje), výsledku sociálního šetření, popř. z výsledků funkčních vyšetření a z vlastního vyšetření. Rozhodnutí o ne/přiznání dávky poté vydává krajská pobočka Úřadu práce.

V rámci hodnocení základních životních potřeb se u dětí do 18 let věku nezohledňuje péče o domácnost. Jak se u dětí posuzuje devět základních životních potřeb?
U osoby do 18 let věku se při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby a při hodnocení potřeby mimořádné péče porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat posuzované osobě se zdravotním postižením, s péčí, kterou je třeba věnovat zdravé fyzické osobě téhož věku. Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k potřebě péče, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Mimořádnou péčí se rozumí péče, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou zdravé osobě téhož věku.

V souvislosti se zhoršeným zdravotním stavem (pohyblivostí) se zvýšila má závislost na pomoci rodiny, zvažuji proto podání žádosti o příspěvek na péči. Jak je u osob nad 18 let věku posuzováno zvládání základních životních potřeb?
Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku. Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanovuje prováděcí právní předpis (Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách).

Čeho se týkala poslední úprava Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.?
V rámci poslední novely zákona došlo k odlišení výše příspěvku na péči ve III a IV. stupni závislosti u dospělých i dětí využívajících pobytové sociální služby a těch, kterým je poskytována domácí péče. Předchozí právní úpravy zahrnují např. nastavení podmínek pro možnost vyřízení příspěvku na péči již v době hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, zvýšení pokut za poskytování nelegálních sociálních služeb (bez oprávnění k jejich poskytování), ale i zavedení podmínek detenčního řízení v případech, kdy klient pobytové sociální služby vyjadřuje svůj vážně míněný nesouhlas s pobytem v zařízení sociálních služeb.

Jaká je výše příspěvku na péči u osob do 18 let věku a jaký počet nezvládnutých základních životních potřeb jednotlivým stupňům závislosti odpovídá?

Jaká je výše příspěvku na péči u osob nad 18 let věku a jaký počet nezvládnutých základních životních potřeb jednotlivým stupňům závislosti odpovídá?

Jak je příspěvek na péči vyplácen?
Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně (převodem na platební účet či poštovním poukazem podle volby žadatele), a to v kalendářním měsíci, za který náleží.

Jaké jsou podmínky pro zvýšení příspěvku na péči?
Částky příspěvku na péči stanovené pro jednotlivé stupně závislosti se zvyšují o 2000 Kč za kalendářní měsíc. Zvýšení příspěvku náleží:

• a) nezaopatřenému dítěti do 18 let věku, kterému náleží příspěvek, s výjimkou
• 1. dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle Zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,
• 2. dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek,
• 3. dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, a
• b) rodiči, kterému náleží příspěvek a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku, jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle Zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Zvýšení příspěvku na péči o 2000 Kč náleží také nezaopatřenému dítěti od 4 do 7 let věku, kterému náleží příspěvek na péči ve III. stupni (těžká závislost) nebo IV. stupni (úplná závislost), s výjimkou dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle Zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí; dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek, a dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež.. Splňuje-li nezaopatřené dítě obě podmínky nároku na zvýšení příspěvku, náleží mu zvýšení pouze jednou.

Novela zákona zavádí možnost vyřízení příspěvku na péči již v době pobytu (hospitalizace) ve zdravotnickém zařízení. Jaké podmínky musí být konkrétně splněny?
Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku. Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku; osobě, u které bylo provedeno sociální šetření v průběhu hospitalizace, může být příspěvek přiznán nejdříve ode dne, kdy příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR bylo doručeno oznámení a potvrzení podle § 21 odst. 1 písm. e) Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách - písemné ohlášení o tom, že je osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů včetně doložení této skutečnosti potvrzením poskytovatele zdravotních služeb (zdravotnického zařízení). Potvrzení o hospitalizaci je plně v kompetenci daného zdravotnického zařízení a osoba musí zařízení o jeho vydání požádat. Nárok na jeho vydání je ukotven v § 45 odst. 3 písm. g) Zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

Jak je definována následná a dlouhodobá lůžková péče?
Následná lůžková péče (§ 9 odst. 2 písm. c) Zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách), která je poskytována pacientovi, u kterého byla stanovena základní diagnóza a došlo ke stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jehož zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo poskytnutí zejména léčebně rehabilitační péče; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též následná intenzivní péče pacientům, kteří jsou částečně nebo úplně závislí na podpoře základních životních funkcí. Dlouhodobá lůžková péče (§ 9 odst. 2 písm. d) Zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách), která je poskytována pacientovi, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též intenzivní ošetřovatelská péče pacientům s poruchou základních životních funkcí.

Vznikají mi v souvislosti s přiznáním příspěvku na péči nějaké povinnosti?
Příjemce příspěvku je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu (např. hospitalizace) a změny týkající se zajištění pomoci (tj. změna poskytovatele péče - např. prostřednictvím pečovatelské služby aj.), využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo asistentem sociální péče nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb, písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí výši příjmu rozhodnou pro zvýšení příspěvku. Další povinností je písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce, že je osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče (hospitalizace) pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a doložit tuto skutečnost potvrzením poskytovatele zdravotních služeb. K této konkrétní povinnosti se dále váže nutnost písemně ohlásit propuštění ze zdravotnického zařízení lůžkové péče ve lhůtě 5 dnů.

Pokud Úřadu práce ve stanovené lhůtě nahlásím hospitalizaci, zastaví mi výplatu příspěvku ihned?
Příspěvek se nevyplácí, jestliže je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace. To však neplatí v případě, kdy je s oprávněnou osobou k hospitalizaci přijata jako průvodce fyzická osoba, která byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášena jako osoba poskytující pomoc. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla oprávněná osoba k hospitalizaci přijata, není-li ohlášeno propuštění ze zdravotnického zařízení. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém hospitalizace netrvala po celý kalendářní měsíc (délku hospitalizace je nutno doložit např. propouštěcí zprávou).

Existují nějaké opravné prostředky, nebudu-li souhlasit se stanoveným stupněm příspěvku na péči?
Odvolacím orgánem při zamítnutí žádosti / nesprávném posouzení / snížení stupně / odejmutí je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV ČR). Odvolání se podává prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, která napadené rozhodnutí vydala, a to ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí. V případě neúspěchu odvolání lze následně podat správní žalobu k příslušnému krajskému soudu podle místa trvalého bydliště. Žalobu lze podat do 2 měsíců od data doručení rozhodnutí z odvolacího řízení.

V souvislosti s péčí o narozená trojčata budeme nuceni využít pomoci pečovatelské služby, na jejíž úhradu využijeme právě příspěvek na péči. Je někde stanoveno, jakou nejvyšší částku budeme za služby hradit?
Ano, maximální výši úhrady za poskytování pečovatelské služby (maximální úhrada je vymezena pro všechny druhy sociálních služeb, některé jsou navíc poskytovány zdarma) stanovuje § 6 Vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Pečovatelská služba se s výjimkou nákladů za stravu poskytuje bez úhrady rodinám, ve kterých se narodily současně 3 nebo více dětí, a to do 4 let věku těchto dětí.

Manželovi byl přiznán příspěvek na péči ve III. stupni, přičemž péči o něj zabezpečuji sama. Jak je to v tomto případě s jeho a mým důchodovým a zdravotním pojištěním?
Stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění prostřednictvím státního rozpočtu za osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost), III. (těžká závislost) anebo IV. (úplná závislost), osoby pečující o tyto osoby a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby v I. stupni (lehká závislost). Pečující osoba je tzv. státním pojištěncem v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Účast na důchodovém pojištění z titulu náhradní doby pojištění se rovněž týká osob pečujících osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby v I. stupni (lehká závislost) nebo osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II. (středně těžká závislost), III. (těžká závislost) anebo stupni IV. (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou nebo asistenta sociální péče.