Plavání

Plavání

Plavání je další fyzická aktivita, které se lidé s RS mohou věnovat. Zajímalo nás kdy plavání prospívá a nač si dát pozor. Odpovědi naleznete v článku fyzioterapeutky Lucie Keclíkové

VODA JE ŽIVEL...

Je to pro své specifické vlastnosti ideální prostředí pro lidský pohyb. I člověk s handicapem se v ní může cítit jako ryba ve vodě. Dá se v ní pořádně "zamakat", protáhnout se, relaxovat nebo jen tak dovádět se svými dětmi či rodinou. Je však několik důležitých věcí, na které bychom měli myslet, aby místo užitku nedošlo k opačnému efektu, tedy zhoršení zdravotního stavu či nežádoucím komplikacím. Jaké pozitivní účinky má plavání a co by měli vědět pacienti s RS, aby pro ně byl pobyt ve vodě příjemným zážitkem. Plavání a cvičení ve vodě můžeme zařadit jak do aerobních aktivit (vytrvalostní aktivity střední intenzity), tak do posilovacích, balančních či relaxačních cvičení. Výhodou vodního prostředí je široká nabídka aktivit, které pacienti mohou provádět. Začít můžeme od klasického plavání, vhodné jsou určitě i různé formy aquaaerobiku, cvičení u břehu či na hloubce s různými pomůckami určenými do vodního prostředí, rodiče s miminkem mohou vyrazit na kojenecké plavání. Nespornou výhodou kojeneckého plavání je spojení příjemného s užitečným. Nejenže se procvičí děti současně se svými maminkami, dojde tak i ke sblížení a vytvoření velkého citového pouta ze společných zážitků. Cvičení ve vodě vede ke zlepšení srdečně-cévní činnosti, k posílení svalstva a díky tomu k ovlivnění chůze, k pozitivnímu ovlivnění dechu, relaxaci či snížení svalového napětí. Vodní prostředí umocňuje tlakem vody vnímání informací o držení těla a jeho částech a současně vytváří ztížené podmínky pro udržování rovnováhy v postojích a polohách. Při pohybu ve vodním prostředí můžeme využít všech jeho vlastností (teplotních, mechanických a chemických).

NĚKOLIK RAD, NEŽ VSTOUPÍTE DO BAZÉNU

Nejvýznamnějším omezením vlivu vodního prostředí je teplota. Předpokládá se, že zvýšení tělesné teploty může blokovat vedení po myelinových drahách, proto mnozí plavci s RS se v teplé vodě rychle vyčerpají a někteří jsou i spastičtější. Jako ideální teplotu pro plavání a cvičení ve vodě pro osoby s RS se uvádí 24–28 °C, ale názory se různí.

Díky sumaci pohybu s teplými účinky vody jsou svaly lépe prokrvovány a jejich nežádoucí stahy mohou být na určitou dobu i potlačeny. Teplá voda snižuje tonus svalstva a uvolňuje klouby. Zvyšuje celkovou spotřebu energie při cvičení, zvyšuje únavu, zkracuje doby pohody při cvičení. Proto je třeba teplotě vody přizpůsobit namáhavost cviků a celkovou délku cvičení.

Tření ve vodě účinně pomáhá při obnově funkčnosti ochablých svalů a svalových skupin. Mezi další mechanické vlivy vodního prostředí patří hydrostatický tlak, který vede jednak ke stlačení povrchových žil, a srdce je tak nuceno k většímu výkonu, ale působí také na břicho a na hrudník, takže se objevují i pozitivní změny v dýchání. Vdech je díky hydrostatickému tlaku ztížen, což má za následek posílení dýchacích svalů. Výdech je působením vnějšího tlaku ulehčen a prohlubuje se, ale zároveň výdech do vody musí překonat její odpor, a nutí tak zapojit výdechové svaly, které tím posiluje.
Důležité je zohlednit aktuální zdravotní stav a zvážit přínosy proti rizikům. Doporučujeme zkonzultovat pohybovou aktivitu (nejen tu vodní) s vaším ošetřujícím lékařem či fyzioterapeutem.

Mgr. Lucie Keclíková,
fyzioterapeutka, Centrum pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN

Dotazy ke článku

Jméno:*
Email:*
Typ dotazu:* Sociální poradna
Ostatní
Text zprávy:*
2 + 4 =*