Jak se rvou srdcerváči

Jak se rvou srdcerváči

Hana Potměšilová z Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je skutečná studnice vědomostí o této problematice. Tentokrát jsme si spolu povídaly o tom, jak může člověk z řad zdravotně postižených nastartovat podnikání. Hlavně jsme se věnovaly projektu Srdcerváči, což je jeden z důležitých projektů fondu, ale hovořily jsme o podnikání obecně. Náš rozhovor sice nebyl primárně zaměřen na možnosti podnikání lidí nemocných RS, ale vše, co je zde řečeno, samozřejmě platí pro každého člověka se zdravotním handicapem, který chce podnikat. Navíc jsme mluvily také o portfoliovém jobu i databázi pracovních pozic pro lidi se zdravotním postižením.

Jak vznikl projekt Srdcerváči a proč?

Srdcerváči vznikli před pěti lety jako podnět na mé členství ve výkonném výboru Fóra dárců, kde jsem zastupovala všechny členské nadační fondy. Tedy i ty, které rozdělují ročně miliony či statisíce. Náš nadační fond do té doby dělal pouze odbornou a edukační činnost v problematice zaměstnávání lidí s postižením. Proto jsem si položila otázku, jak nastartovat donátorskou činnost našeho fondu, byť od počátku jeho vzniku nebylo prioritou shánět a rozdělovat peníze. Hned na začátku myšlenky na nový fundrainsigový projekt jsme chtěli podpořit nejen jedince a firmy podnikající na chráněném trhu práce, ale i drobné živnostníky. A proto vznikli Srdcerváči. Cílem projektu od počátku nebylo jen získávání a přerozdělování peněz získaných prostřednictvím katalogu unikátních zážitků a dárků. Chtěli jsme hlavně každý rok představit pětici zajímavých lidí se zdravotním postižením, jež navíc něco spojuje. První rok jsme představili pětici těch, kteří pracují díky našemu nadačnímu fondu. Druhý rok to byli čerství absolventi z řad zdravotně postižených na trhu práce. Třetí rok jsme dali prostor ženám různého věku, vzdělání a z různých regionů. Letos jsou to lidé z tzv. pomáhajících profesí. Voják nemocný rakovinou, který má tři malé děti. Kriminalista, jenž se dostal na vozík a nyní pracuje jako civilní zaměstnanec, kriminální analytik u policie. Třetí tváří je psycholožka Martina, jež onemocněla dětskou mozkovou obrnou. Nyní studuje vysokou školu zaměřenou na fotografii. Může se už pochlubit cenou Czech Junior Awards v soutěži Czech Press Photo. Dalším člověkem, který je letošním Srdcerváčem, je vysoký státní úředník, náměstek na ministerstvu práce a sociálních věcí, nemocný těžkou formou lupénky, a tuto pětici uzavírá lékař, přední prenatální gynekolog, trpící už třetím rokem syndromem vyhoření.

Vím, jak je těžké shánět na takovéto projekty peníze, ale vám se to daří. Jak to děláte?

Snažíme se vydělat si na sebe sami. Do dnešního dne nemáme žádného pravidelného dárce, který by nadační fond či Srdcerváče podporoval. I proto vznikla mimo jiné naše designérská kolekce Original by Srdcerváči. Kolegyně Natálie, která vede katalog unikátních zážitků a dárků, celoročně navštěvuje různé akce, spojuje se s lidmi na sociálních sítích a hledá zajímavé podněty, které by veřejnost mohly zaujmout. Naším cílem je mít v katalogu skutečně unikátní zážitky a dárky. Zatímco v minulosti jsme nabízeli zážitky z katalogu od září do prosince, novinkou letošního roku je, že lidé mohou vybírat dárky pro sebe i své blízké po celý rok. Natálie je opravdu hodně šikovná, a navíc si myslím, že jí v práci pomáhá i fakt, že si na nás veřejnost už zvykla, lidé už o projektu Srdcerváči vědí, a dokonce se nám sami ozývají s tipy do katalogu.

Máte ještě nějakou novinku?

Letos jsme náš projekt rozšířili o pomoc tzv. expertních dobrovolníků. V minulosti jsme dostávali na stůl projekty, v nichž byla spousta dobrých nápadů, ale nebyly dotažené do konce. Například v nich chyběl dobrý podnikatelský plán, rozpočet, průzkum konkurence. Kdybychom takový projekt podpořili, byly by to vyhozené peníze. U předešlých ročníků projektu jsme hledali pro tyto firmy odborníky, kteří by začínajícím podnikatelům – často z řad lidí s postižením – pomohli posunout jejich projekt do tvaru, který by stál za to podpořit. Nakonec jsme tuto aktivitu posunuli ještě dále a od května je součástí stránek www.srdcervaci.cz katalog expertních dobrovolníků, tedy lidí, kteří jsou ochotni svůj čas a know-how poskytnout lidem se zdravotním postižením. Musím říci, že zaměření těchto expertních dobrovolníků v katalogu je velmi pestré: máme tam odborníky na lidské zdroje a zaměstnanost, lidi, kteří umějí vést projekty i celé firmy, ale také paní, jež plete krásné košíky, nebo třeba experta na zpracování rizikových analýz.

Vy ale z nadačních peněz nepodporujete jen onu pětici lidí, ty tváře projektu, o kterých jsme hovořily. Pomáháte rozběhnout podnikání i dalším živnostníkům a organizacím. Koho jste naposledy v grantovém řízení podpořili a kolik peněz jste věnovali?

V grantovém řízení, které jsme ukončili v lednu, jsme rozdělili celkem 300 000 Kč a podpořili jsme převážně drobné podnikání lidí se zdravotním postižením. Projektů nám přišlo poměrně hodně, a přestože fond mohl rozdělit více peněz, některé projekty jsme podpořit nemohli. Řada z nich nebyla dotažena do finální životaschopné podoby. V posledním grantovém řízení jsme podpořili 10 subjektů. A kromě jiných i jednoho zdravotně postiženého podnikatele, který už po tři čtvrtě roce podnikání dává práci zdravotně postiženým zaměstnancům. Dalším z velmi zajímavých drobných podnikatelských záměrů bylo založení personální agentury ve Středočeském kraji, která se cíleně zaměřuje na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením.

Můžeme ještě trochu přiblížit, podle čeho projekty hodnotíte a kdo vám v tom pomáhá?

Nadační fond má v grantové komisi vždy pouze jednoho zástupce. Do grantové komise vybíráme pokaždé odborníky podle zaměření projektů, které se nám daný rok sejdou. Jsou to profesionálové, kteří se v dané oblasti pohybují již mnoho let a mají hodně zkušeností. V komisi jsou také zástupci státní správy a samosprávy. Nechceme z nadačních peněz podporovat něco, co lze běžně podpořit z peněz úřadů práce či dotačních titulů dílčích ministerstev. Naše komise vždy zasedá na ministerstvu práce a sociálních věci a do minulého roku ji řídil doktor Vaňásek, který je od letošního roku prvním státním náměstkem na MPSV a mimo jiné jednou z tváří Srdcerváčů 2016.

Mohla byste uvést nějaký projekt, který vás zaujal?

Těch projektů je mnoho. Ale jeden mi zvlášť utkvěl, neboť jsem zpočátku nechápala, proč od nás daná organizace chce peníze. Tou organizací je Focus Vysočina a žádal o peníze na zakoupení a zateplení maringotky do lesa. Když jsem se začetla do projektu, zjistila jsem, že tato organizace se věnuje údržbě zeleně a lesních prostranství. Aby mohli poskytovat tuto službu 365 dní v roce a dát práci dalším lidem s postižením, potřebují zateplenou maringotku. V té se při odklízení například popadaných stromků v lese, řezání dřeva a dalších činnostech mohou zaměstnanci v zimě či v chladných dnech ohřát. Vzpomínám si také na pana Václava Horského, jehož jsme v prvním grantovém řízení podpořili darem na pořízení laserového stroje na okrasné zdobení skla a dalších materiálů – a letos jsme mu pomáhali hledat do týmu kolegy z řad zdravotně postižených.

Já bych se nyní zaměřila na cílovou skupinu RS Kompasu; co má udělat člověk nemocný RS, který chce podnikat, abyste jeho projekt podpořili?

Potřebné formuláře pro přihlášení projektu najde každý na stránkách našeho nadačního fondu. Nicméně nám se stává, že lidé se zaleknou, když se podívají na všechny formuláře, které je třeba k projektu vyplnit. Podrobně se žadatelů vyptáváme na jejich myšlenku, nápad, projekt, protože nám jde o jeho udržitelnost. I proto například chceme po budoucím podnikateli, aby spočítal finanční rozvahu a zmapoval konkurenci. Já bych ráda ujistila všechny nesmělé duše, že není ostuda, když něco nevědí nebo neumějí. Moji kolegové v kanceláři jsou připraveni poradit každému a objasnit, co žadateli není jasné. Případně mohou i odkázat na odborníka, který může s některými částmi projektu začínajícímu podnikateli konkrétně pomoci. Navíc hodnotíme kladně, pokud někdo tzv. hodně otravuje, protože to znamená, že o svém projektu přemýšlí. A v grantovém řízení tento zájem přinese projektu spíše plusové body.

Pokud člověka nemocného RS nebo jinak postiženého vyhodili z práce, jakým způsobem může nastartovat živnost?

Pokud se člověk rozhodne vzít život do svých rukou a podnikat, tak mu stát nepomůže. Nemá nárok na žádné dotační tituly v rámci úřadu práce ani na žádné úlevy na sociálním a zdravotním pojištění. Opravdu nese na trh svou kůži a ručí celým svým majetkem. I proto jsme se v Srdcerváčích rozhodli podporovat nemalou měrou právě tuto cílovou skupinu podnikatelů se zdravotním postižením. Pokud je zdravotně postižený evidován na úřadu práce, může požádat sám pro sebe o příspěvek na chráněné místo, ale pouze na částečné vybavení místa na podnikání. V případě, že si založí nějaký právní subjekt, jako je s. r. o., či třeba i neziskovou organizaci, nemůže získat peníze takzvaně na sebe, ale může je získat na mzdu zdravotně postiženého zaměstnance, a to měsíčně 8800 Kč na každého člověka. Může také požádat o příspěvek na vybavení provozovny a přístroje.

Když posuzujete projekty, zajímá vás, zda žadatel má přiznanou nějakou míru invalidity, nebo je oficiálně zdravý, byť je nemocný například RS?

Náš nadační fond nerozlišuje, zda má člověk přiznaný invalidní důchod nebo ne. Pro nás je důležité, že jeho život zasáhla a prochází jím nějaká nemoc, a není důležité, zda má oficiální papír o invalidním důchodu. Naším cílem je podpořit dobrý projekt, a hlavně posílit sebevědomí a sebedůvěru těchto lidí; o to jde především. Aby se takový člověk nemusel bát, že za pár let skončí na dávkách od státu. Naopak tím, že rozjede podnikání, platí sociální a zdravotní pojištění, bude samostatný a v budoucnosti, až dostane starobní důchod, bude moci vést slušný a důstojný život.

My zde hodně hovoříme o podpoře samostatného podnikání, ale existuje i tzv. portfoliový job, kdy člověk kombinuje třeba půl úvazku v zaměstnání a k tomu má nějaký podnikatelský projekt. Jak se na to díváte?

My to podporujeme. Většina lidí v mém nadačním týmu sedí na více židlích. Platí to i o dobrovolnících, kteří jsou odborníky ve svých oborech a nám pomáhají svým know-how. Myslím, že pokud chce někdo fungovat tímto způsobem, je dobré, když si nejprve v nějaké práci vybuduje stabilní pozici, a teprve pak se věnuje dalším aktivitám, staví si další projekty. Pokud se někdo pustí do více nových projektů, které nemají pevné základy, může se dostat do velmi složité situace, protože mu mohou dojít síly i peníze.

Kdybychom měly nějak to naše povídání shrnout, co byste řekla, že je nejdůležitější pro úspěch, pokud se chce člověk se zdravotním postižením pustit do podnikání?

Pokud má nápad a některé věci neví, ať se nebojí zeptat. Nemusí nutně oslovit náš nadační fond, ale existuje obrovské množství profesních organizací, které rády takovému člověku pomohou. S řadou z nich spolupracujeme. Zástupci těch institucí už vědí, že pokud se setkají s člověkem se zdravotním postižením, je třeba počítat s různými komplikacemi, jako je například potřeba vyhradit si delší čas na rozhovor, u někoho je důležité tiché prostředí na setkání, ne úplně běžná pracovní doba… Jsou lidé, kteří jsou ochotni na to brát ohled. Je určitě dobré někoho oslovit, ptát se odborníků z daného oboru nebo lidí, kteří už dlouho podnikají, protože začínající podnikatel vidí některé věci černobíle a některé hrozby, ale i příležitosti, často nevidí vůbec.

Náš rozhovor je sice zaměřen především na podnikání, ale co byste poradila lidem z řad zdravotně postižených, kteří hledají zaměstnání?

Ať se nebojí obrátit se na firmy, které by je zajímaly, sami. Klidně i na korporace. Náš fond má zkušenost, že firmy, i ty velké mezinárodní, by rády nabídly práci člověku se zdravotním postižením za finančně příznivých podmínek, a nemohou takové lidi najít. Pokud se obrátí na nás, nabídky na volné pracovní pozice zveřejňujeme na facebookových stránkách nadačního fondu. A tak se snažíme propojit oba světy.

Tak jsme probraly skutečně všechno a přidáváme i Váš odkaz na Facebook.

Dotazy ke článku

Jméno:*
Email:*
Typ dotazu:* Sociální poradna
Ostatní
Text zprávy:*
9 + 4 =*