poradna sociální pomoci > Zdravotní omezení a výdělečná činnost > Překážky v práci na straně zaměstnavatele (Zaměstnanost)

Zdravotní omezení a výdělečná činnost

Překážky v práci na straně zaměstnavatele (Zaměstnanost)

Aktualizováno: 08.10.2017

Co se považuje za překážky v práci na straně zaměstnavatele?
Zaměstnavatel se může potýkat se situacemi, které ovlivňují chod firmy a mají dopad i na zaměstnance. Mezi překážky na straně zaměstnavatele dle § 207 a následujících Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce patří prostoje, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Jaké jsou nároky zaměstnance v případě prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy?
Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí patří mezi překážky, které vznikly neplánovaně, bez vůle a bez zavinění zaměstnavatele, proto zákon umožňuje zaměstnavateli poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu v částce nižší, než je jeho průměrný výdělek. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí (přírodní katastrofa a rozmary počasí) a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Co se míní pojmem jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele?
Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele mohou mít různou povahu a příčiny, proto Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce konkrétní případy jiných překážek v práci nevymezuje. Patří mezi ně všechny ostatní situace, kdy zaměstnavatel nepřiděluje práci zaměstnanci dle sjednaného pracovněprávního vztahu. Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Konkrétně zákon zmiňuje pouze tzv. částečnou nezaměstnanost a dobu strávenou na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů.

Jak lze chápat pojem částečná nezaměstnanost v rámci jiných překážek v práci na straně zaměstnavatele?
Zvláštní druh jiných překážek v práci na straně zaměstnavatele najdeme v ustanovení § 209 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kde je upravena situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo z důvodu omezení poptávky po jím poskytovaných službách, tzv. částečná nezaměstnanost. Upraví-li v těchto případech dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.

Jaká je náhrada mzdy či platu v době strávené na pracovní cestě?
Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, má právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny s třetími stranami. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Zásady ochrany osobních údajů a používání souborů cookies.
Rozumím