poradna sociální pomoci > Očekáváme narození dítěte > Peněžitá pomoc v mateřství (nemocenské pojištění)

Očekáváme narození dítěte

Peněžitá pomoc v mateřství (nemocenské pojištění)

Aktualizováno: 25.10.2018

S jakou životní situací je spjato poskytování peněžité pomoci v mateřství?
V souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozené dítě náleží z nemocenského pojištění peněžitá pomoc v mateřství. Jedná se o dávku nahrazující příjem, která náleží při splnění stanovených podmínek pojištěnci (zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným). Pojištěncem se rozumí fyzická osoba, která je účastna pojištění (tzn. žena i muž).

Jak je to s nástupem na peněžitou pomoc v mateřství?
Podpůrčí doba peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, a to dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, nasává nástup na peněžitou pomoc v mateřství počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Případně pak také dnem porodu, pokud k němu došlo dříve, než v uvedeném období či dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče v ostatních případech.

Kdo má nárok na peněžitou pomoc v mateřství a jak dlouho se vyplácí?

Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje pojištěnce (ženě), která porodila dítě, po dobu 28 týdnů. Ženě, která porodila zároveň 2 nebo více dětí, se poskytuje po dobu 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí. Peněžitá pomoc v mateřství se dále poskytuje pojištěnci, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a pojištěnci, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela. Nárok má také pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství. Poslední kategorii tvoří pojištěnci, kteří pečují o dítě a jsou otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřeli písemnou dohodu, že budou pečovat o dítě. Podpůrčí doba v těchto případech (u pojištěnců) činí 22 týdnů. Pokud pojištěnec z výše uvedených důvodu (převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, péče o dítě, jehož matka zemřela aj.) pečuje zároveň o 2 nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí.

Jaké další podmínky musí být splněny pro poskytnutí peněžité pomoci v mateřství?
Vyjma účasti pojištěnce (muže či ženy) na nemocenském pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství je další podmínkou účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Do doby 270 dnů se započítává také např. doba studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři) považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže bylo studium úspěšně ukončeno, a dále doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost. Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění.

Jak je tomu u osob samostatně výdělečně činných?
Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění po dobu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.

Jaké podmínky zákon váže ke střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě?
Vystřídání i opakované střídání (četnost omezena není) matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě je možné na základě písemné dohody. Tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích (den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte, a do období přede dnem úředního ověření podpisu matky dítěte). V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu (270 dní účasti na pojištění v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i účast na pojištění v době nástupu peněžité pomoci v mateřství), a naopak. V dohodě musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, a den porodu; podpis matky dítěte na dohodě musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění.

Jaká je minimální délka podpůrčí doby peněžité pomoci v mateřství?
U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba kratší než 14 týdnů a nesmí skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu (šestinedělí). Toto ustanovení navazuje na § 195 odst. 5 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, podle kterého mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.


Jakým způsobem se určuje výše peněžité pomoc v mateřství?
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny a její výše činí 70 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se příjem zpravidla z období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (nástup na peněžitou pomoc v mateřství) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci - viz zákonem stanovené redukční hranice.

Jak mám požádat o peněžitou pomoc v mateřství?
Pojištěnka, která porodila dítě, nebo těhotná pojištěnka uplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství potvrzením ošetřujícího lékaře (gynekologa, u něhož je v předporodní péči) o očekávaném nebo skutečném dni porodu na tiskopisu „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“. Při převzetí dítěte do péče je zapotřebí uplatnit nárok podáním tiskopisu „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“ a zároveň je nezbytné doložit i další potřebné skutečnosti - rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte pojištěnci do péče nahrazující péči rodičů, písemnou dohodu o převzetí dítěte či lékařský posudek ošetřujícího lékaře matky dítěte („Potvrzení o zdravotním stavu matky dítěte a nároku pojištěnce na peněžitou pomoc v mateřství“) o tom, že matka nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. Pokud je dítě převzato do péče na základě písemné dohody, pojištěnec v ní musí uvést den, od kterého bude o dítě pečovat, den porodu a úředně ověřený podpis matky dítěte, popř. ověřený orgánem nemocenského pojištění. Den ověření podpisů na dohodě o péči o dítě musí předcházet dni, ve kterém má pojištěnec o dítě pečovat. Je-li pojištěnec zaměstnán, předkládá žádost o peněžitou pomoc v mateřství svému zaměstnavateli, který ji společně s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ postoupí příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ. OSVČ předávají žádost přímo OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu.

Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím s výší dávky, jejím odnětím atd.?
V případě sporu o nárok na dávku nebo její výši rozhoduje příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ). Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává prostřednictvím OSSZ/PSSZ/MSSZ, která rozhodnutí vydala. O odvolání rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny s třetími stranami. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Zásady ochrany osobních údajů a používání souborů cookies.
Rozumím