poradna sociální pomoci > Péče o dítě > ošetřovné

Péče o dítě

ošetřovné

Aktualizováno: 25.10.2018

Jaké jsou podmínky nároku na ošetřovné?
Nárok na ošetřovné má zaměstnanec (muž i žena), který  je v době vzniku potřeby ošetřování/péče účasten nemocenského pojištění a nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou. Dávka dále náleží i zaměstnanci, který nemůže pracovat z důvodu péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení, škola nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události či dítě nemůže do tohoto zařízení docházet pro nařízenou karanténu. Poslední situací pro poskytování ošetřovného je, že fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené (pojištěnec byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo mu byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče; pojištěnec byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Váže zákon nárok na ošetřovné na sdílení společné domácnosti?
Ano. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem ve společné domácnosti. Domácností se přitom rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. V případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů (to znamená, že podmínka společné domácnosti se nevyžaduje při péči v případě ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let rodičem).

V jaké situaci nárok na ošetřovné nevzniká?
Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené (pojištěnec byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo mu byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče; pojištěnec byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Mají všechny skupiny zaměstnanců automaticky nárok na ošetřovné?
Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, zahraniční zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin apod.). Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Lze se v rámci ošetřování člena rodiny v péči vystřídat?
Ano. V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání je možné jen jednou. Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.

Jak dlouho se ošetřovné poskytuje?
Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dnů a nejdéle 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance (tj. svobodný, rozvedený, ovdovělý, nežije-li s druhem/družkou nebo registrovaným partnerem aj.), který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku. Podpůrčí doba u ošetřovného počíná od prvního dne potřeby ošetřování nebo péče. Vznikne-li potřeba ošetřování (péče) dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná podpůrčí doba následujícím kalendářním dnem.

Jaká je výše ošetřovného?
Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se pro účely ošetřovného stanovuje stejným způsobem jako při výpočtu nemocenského.

Bude mi vypláceno ošetřovné v případě, že bude ošetřovaná osoba hospitalizována?
Nikoliv, běh podpůrčí doby se u ošetřovného zastaví po dobu poskytování zdravotních služeb ošetřované osobě u poskytovatele lůžkové péče.

Jaký je postup pro uplatnění nároku na ošetřovné?
Ošetřující lékař osoby, která onemocněla (v případě nařízení karantény i orgán ochrany veřejného zdraví), rozhoduje o vzniku potřeby ošetřování a následně na předepsaných tiskopisech vydává rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, potvrzení o potřebě péče a potvrzení o trvání potřeby ošetřování. U těchto tiskopisů nesmí být zřetelná či dohledatelná diagnóza ani její statistická značka. Prostřednictvím vyplněného tiskopisu „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“ uplatňuje zaměstnanec, popř. jiná osoba na základě plné moci zaměstnance, u svého zaměstnavatele nárok na ošetřovné. Tiskopisy „Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče)“ nebo „Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)“ jsou nezbytné pro výplatu dávky a zaměstnanec jimi dokládá trvání potřeby ošetřování. Zmíněné tiskopisy předává zaměstnanec neprodleně svému zaměstnavateli, který je poté společně s tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ postoupí příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ.

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují?
Ve sporných případech o dávce rozhoduje Okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ). Proti jejímu rozhodnutí lze podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání. Odvolání se podává prostřednictvím OSSZ/MSSZ/PSSZ, která rozhodnutí vydala, a rozhoduje o něm Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny s třetími stranami. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Zásady ochrany osobních údajů a používání souborů cookies.
Rozumím