poradna sociální pomoci > Zdravotní omezení a výdělečná činnost > Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zdravotní omezení a výdělečná činnost

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Byla mi diagnostikována RS. Mám povinnost sdělit tuto skutečnost zaměstnavateli?
Zaměstnavatel má právo znát okolnosti, které by mohly bránit ve výkonu dané pracovní činnosti, ale nikoliv diagnózu jakéhokoliv zaměstnance. Zaměstnavatel, resp. následně závodní lékař, musí mít proto k dispozici údaje o všech rizikových a bezpečnostních faktorech, které mohou mít vliv na vykonávanou pracovní činnost. Musí tedy znát pracovní omezení zaměstnance vztahující se ke konkrétní diagnóze. Obecně se pacientům doporučuje nemluvit o konkrétní diagnóze (o nemoci samé), ale zmínit spíše problémy, které RS přináší (vyšší únava, potřeba odpočinku, zhoršené soustředění apod.). Pokud jste příjemcem invalidního důchodu (byla vám přiznána invalidita jakéhokoliv stupně) či jste byl/a uznán/a osobou zdravotně znevýhodněnou (OZZ), může tato informace naopak zaměstnavateli přinést jisté výhody (možné čerpání příspěvků, plnění povinného podílu zaměstnávání OZP aj.).

Mám zdravotní omezení, ale přesto chci pracovat. Zaměstná mě někdo?
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci (v průměrném ročním přepočteném počtu) v pracovním poměru jsou povinni v rámci tzv. plnění povinného podílu zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit zaměstnáváním OZP v pracovním poměru nebo tak mohou učinit náhradním způsobem – tzv. náhradním plněním. Jedná se o odebírání výrobků a služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP, zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům, odvod do státního rozpočtu či jejich vzájemnou kombinaci.

Kdo je pro účely zákona o zaměstnanosti považován za osobu se zdravotním postižením?
Podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jsou osobami se zdravotním postižením (OZP) fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v I., II. a III. stupni (osoba s těžším zdravotním postižením) nebo zdravotně znevýhodněnými (OZZ). Za osoby se zdravotním postižením se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již invalidní nejsou, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Jak je to s postavením osob se zdravotním postižením na trhu práce? Mají s ohledem na svá omezení deklarovány nějaké výhody?
Osoby se zdravotním postižením (OZP) mají v pracovním procesu stejná práva a povinnosti jako ostatní pracovníci. Na straně druhé však mohou být při hledání zaměstnání a výkonu práce vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a sociálnímu postavení znevýhodněni proti ostatním zdravým osobám. Fyzickým osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na otevřeném trhu práce a další výhody a úlevy – např. právo na pracovní rehabilitaci (souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce ČR a hradí náklady s ní spojené), teoretickou a praktickou přípravu na zaměstnání (zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR), mohou pro ně být organizovány specializované rekvalifikační kurzy (jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace) aj. Každá osoba se zdravotním postižením má právo se rozhodnout, zda se bude ucházet o pracovní uplatnění na volném nebo chráněném trhu práce.

Jak lze chápat pojem chráněné pracovní místo?
Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu tří let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je to vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu tří let. Vymezením či zřízením chráněného pracovního místa je podmíněno poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením (tzn. osobu s přiznanou invaliditou III. stupně) maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce deset a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na zřízení jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

Jaké výhody může zaměstnavatel čerpat, pokud mě zaměstná?
Výhody poskytované zaměstnavatelům představují nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, které slouží k dosažení co možná nejvyšší úrovně zaměstnanosti v České republice. Jejich hlavním cílem je jednak poskytnout OZP větší ochranu na otevřeném trhu práce, jednak motivovat a podpořit zaměstnavatele k zaměstnávání OZP. Úřad práce ČR může poskytnout příspěvek zaměstnavateli na zřízení chráněného pracovního místa a příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů tohoto chráněného pracovního místa. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech
více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu jeho zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně povinných odvodů, nejvýše však 8000 Kč, jde-li o osobu se zdravotním postižením, a nejvýše 5000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu pro práci osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. Zaměstnavatelé OZP zároveň mohou uplatnit nárok na daňové úlevy podle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – výše slevy činí 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (tzn. osobu s přiznanou invaliditou III. stupně). Z nefinančních benefitů je nutné zmínit zisk motivovaného zaměstnance při zaměstnání OZP, posílení sociální atmosféry ve firmě, získání konkurenční výhody (společensky odpovědná firma) včetně diverzity pracovních týmů aj.

Jak je definována minimální mzda?
Podle § 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je minimální mzda nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Základní sazba minimální mzdy platná od 1. ledna 2017 pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 11 000 Kč za měsíc nebo 66,00 Kč za hodinu.

Je nějak zákonně ukotvena sazba minimální mzdy pro osoby se zdravotním postižením?
Ne, s účinností od 1. ledna 2017 se zrušila zvláštní nižší sazba minimální mzdy pro zaměstnance pobírající invalidní důchod. To znamená, že je stanovena jedna základní sazba minimální mzdy stejná pro všechny zaměstnance.