teva - logo

poradna sociální pomoci > Sociální zabezpečení > příspěvek na bydlení

Sociální zabezpečení

příspěvek na bydlení

Aktualizováno: 21.03.2019

Je nárok na příspěvek na bydlení podmíněn testováním výše příjmu?
Ano, poskytování příspěvku na bydlení podléhá testování příjmů rodiny za kalendářní čtvrtletí. Nárok na tuto dávku je vázán na normativně stanovenou hranici příjmů domácnosti v poměru k nákladům na bydlení. Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají veškeré příjmy rodiny včetně rodičovského příspěvku a přídavku na dítě.

Jaké jsou podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení?
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Tzn., že 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu v rodině nestačí na pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady na bydlení stanovené zákonem. Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.  

Kdo je pro účely příspěvku na bydlení považován za společně posuzovanou osobu?
U příspěvku na bydlení je okruh společně posuzovaných osob stanoven zcela jinak než u ostatních dávek státní sociální podpory. U příspěvku na bydlení se za rodinu považují všechny osoby (vyjma nezaopatřených dětí v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládež), které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu. Podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje (§ 7 odst. 5 Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce ČR, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

Co to jsou normativní náklady?
Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny služeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výše částek normativních nákladů na bydlení stanovuje § 26 odst. 1 písm. a) a b) Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 odlišně pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a pro bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků.

Co tvoří náklady na bydlení?
Náklady na bydlení tvoří u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného; u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady vyčíslené v Zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. U všech bytů se započítavají i náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady na dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Jaká je výše příspěvku na bydlení?
Výše příspěvku na bydlení není dána pevnou částkou, ale vypočítá se jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a násobkem rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy 0,35). Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35). Výše příspěvku se s rostoucím příjmem postupně snižuje a nejnižší poskytovaná částka činí 50 Kč měsíčně.

Kde je možné o příspěvek na bydlení požádat a jaké doklady k podání potřebuji?
„Žádost o příspěvek na bydlení“ se podává na předepsaném tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na kontaktním pracovišti krajské pobočky úřadu práce České republiky podle místa trvalého bydliště. Nezbytnou součástí je kromě žádosti samé i předložení průkazu totožnosti, rodného listu u dětí do 15 let věku, nájemní smlouvy či jiného dokladu prokazujícího užívání bytu na základě vlastnictví nemovitosti (např. kupní smlouva aj.), „Doklad o výši čtvrtletního příjmu" (tento doklad musí podat každá ze společně posuzovaných osob), případně „Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky“, „Doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou“ (pokud některá ze společně posuzovaných osob pobírala v rozhodném období příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti a poskytovatel tohoto příjmu je rovněž společně posuzovanou osobou) a „Doklad o výši nákladů na bydlení“. U nezaopatřených dětí ve věku 15-26 let je nutné ještě vyplnit „Potvrzení o studiu“, „Potvrzení o zdravotním stavu nezaopatřeného dítěte“ nebo „Potvrzení o neschopnosti nezaopatřeného dítěte soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“ a „Potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce pro uchazeče o zaměstnání po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku“.

Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím se zamítnutím nebo odejmutím příspěvku na bydlení?
Proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky můžete podat odvolání do 15 dnů od doručení k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím úřadu, který o dávce rozhodl.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny s třetími stranami. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Zásady ochrany osobních údajů a používání souborů cookies.
Rozumím