poradna sociální pomoci > Sociální zabezpečení > hmotná nouze

Sociální zabezpečení

hmotná nouze

V čem spočívá systém hmotné nouze a koho se týká?
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. Za osoby či rodiny v hmotné nouzi jsou považovány ty, které nemají dostatečné příjmy a jejich celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemohou z objektivních důvodů zvýšit a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální i majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními i majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Jak je definována částka na živobytí osoby?
Částka na živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Částka na živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima, přičemž může být v konkrétních případech zvýšena (např. z důvodu zvýšených nákladů na dietní stravování aj.). Částka na živobytí společně posuzovaných osob činí součet částek na živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými. U nezaopatřeného dítěte činí částka na živobytí částku životního minima, která může být zvýšena z důvodu nutnosti dietního stravování. U osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání, s níž bylo v posledních šesti měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi ukončeno zaměstnání z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovních povinností nebo z obdobného důvodu, činí částka na živobytí jen částku existenčního minima bez možnosti jejího zvýšení (s výjimkou nutnosti dietního stravování). Osoba, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky, má nárok jen na částku existenčního minima bez možnosti jejího zvýšení (s výjimkou nutnosti dietního stravování). U osoby, která je po celý měsíc ve zdravotnickém zařízení, činí částka na živobytí jen částku existenčního minima bez možnosti jejího zvýšení. Ostatní osoby mají v základu nárok na částku existenčního minima popřípadě zvýšenou např. z důvodu nutnosti dietního stravování, majetkových poměrů apod.

Dochází při zhoršeném zdravotním stavu k navýšení částky na živobytí osoby?
Ano, částka na živobytí osoby, jejíž zdravotní stav podle doporučení příslušného odborného lékaře vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování, se zvyšuje měsíčně: u diety nízkobílkovinné o 1380 Kč; u diety při dialýze o 1000 Kč; u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii o 1050 Kč; u diety diabetické o 1130 Kč; u diety při onemocnění fenylketonurií o 2220 Kč; u diety při onemocnění celiakií o 2800 Kč; u diety při osteoporóze, pokud celotělová kostní denzita poklesla o více než o 25 %, tj. T-skóre je horší než -2,5, o 1090 Kč; u diety při laktózové intoleranci o 1070 Kč; u diety v těhotenství a při kojení do jednoho roku věku dítěte o 1100 Kč.

Jak je pro účely tohoto zákona posuzováno nezaopatřené dítě?
Nezaopatřenost dítěte se i pro účely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Jak je podle zákona definována hmotná nouze?
Osoba se nachází v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky na živobytí nebo dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí částek na živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služby s bydlením bezprostředně spojené, přičemž si nemůže tento příjem vlastním přičiněním zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů, takže zabezpečení jejích základních životních podmínek je vážně ohroženo. Zákon zároveň definuje situace, kdy se osoba navzdory nesplnění výše uvedených podmínek, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům a celkovým sociálním i majetkovým poměrům považuje též za osobu v hmotné nouzi. Jedná se o ohrožení vážnou újmou na zdraví, postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie), potřebu úhrady nezbytného jednorázového výdaje (zaplacení správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, pořízení nebo oprava nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, úhrada odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte) a nemožnost úspěšného řešení její situace či ohrožení sociálním vyloučením s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků (osoby propuštěné z výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, po ukončení léčby chorobných závislostí ve zdravotnickém zařízení, psychiatrické léčebně nebo léčebném zařízení pro chorobné závislosti, osoby propuštěné ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, osoby bez přístřeší či ty, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby).

Je za osobu v hmotné nouzi automaticky považována nezaměstnaná osoba, i když není registrována na úřadu práce?
Není. Za osobu v hmotné nouzi se podle zákona nepovažuje osoba, která není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti; osoba, která prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním; osoba samostatně výdělečně činná, jejíž příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky na živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a v důsledku toho nemá dávky z tohoto pojištění. Dále také osoba, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce; osoba, která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby; osoba, které nevznikl nárok na nemocenské dávky proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu; osoba, které – nebo s ní společně posuzované osobě – byla dávka odejmuta.

Jak se hodnotí možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním?
Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení se zjišťuje, zda osoba a společně s ní posuzované osoby mají možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek (na dávky nemocenského/důchodového pojištění, státní sociální podpory, výživné aj.) či prodejem nebo jiným využitím majetku. Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u nemovitosti nebo bytu, které osoba využívá k přiměřenému trvalému bydlení (posuzuje se přiměřenost bydlení ve vztahu k bydlení dosavadnímu zejména s přihlédnutím k jeho formě, velikosti, výši nákladů na bydlení a osobním poměrům dotčené osoby a osob s ní společně posuzovaných), prostředků zdravotnické techniky, zvláštních pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením, motorového vozidla, které je využíváno k výdělečné činnosti nebo k jiným způsobem nezajistitelné dopravě do školy nebo zaměstnání, nebo uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem.

Kdo je pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi považován za společně posuzovanou osobu?
Orgán pomoci v hmotné nouzi může z okruhu společně posuzovaných osob vyloučit osobu, u které žadatel o dávku prokáže, že společně s ní neužívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, nebo, že ačkoliv společně s ní užívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, nepodílí se s touto osobou na úhradě nákladů společných potřeb. Pokud užívají byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení se žadatelem o dávku nebo příjemcem dávky další osoby, určí se výše odůvodněných nákladů na bydlení podílem všech osob užívajících tentýž byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, jako kdyby byly tyto osoby společně posuzované, a to bez ohledu na to, jestli o dávku žádají.

Jaké dávky jsou v rámci systému pomoci v hmotné nouzi poskytovány?
Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc.

K čemu slouží příspěvek na živobytí?

Příspěvek na živobytí je určen osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, jestliže příjem jejich a společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky na živobytí. Za přiměřené náklady na bydlení se považují odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby (nebo společně posuzovaných osob).

Komu náleží doplatek na bydlení?

Doplatek na bydlení řeší nedostatek příjmů k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Tato sociální dávka je poskytována vlastníku užívajícímu byt nebo jiné osobě, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu. V případech hodných zvláštního zřetele může být doplatek na bydlení přiznán i osobě, která využívá jinou než nájemní formu bydlení (např. ubytování osob v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem, chráněném bydlení, azylových domech podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka na živobytí. Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby / společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku na živobytí osoby/společně posuzovaných osob. Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům) i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem / příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku na živobytí osoby / společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby / společně posuzovaných osob.

K čemu je určena mimořádná okamžitá pomoc?

Prostřednictvím této jednorázové dávky může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně. Zákon stanovuje několik takových situací, v nichž lze tuto dávku poskytnout (např. nedostatek finančních prostředků, ohrožení vážnou újmou na zdraví, mimořádná událost aj.).

Jaké situace nepříznivého a mimořádného charakteru pro poskytnutí mimořádné okamžité pomoci zákon definuje a v jaké výši je poté pomoc poskytována?
První situací je ta, kdy osoba neplní podmínky hmotné nouze pro opakované dávky, ale kvůli nedostatku finančních prostředků (s přihlédnutím k jejím příjmům i celkovým sociálním a majetkovým poměrům) jí hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního minima). Druhá situace je spojena s vážnou mimořádnou událostí (osoba, kterou postihne mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami), kterou je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Výše mimořádné okamžité pomoci této osobě se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci rodiny až do 15násobku částky životního minima jednotlivce. Další situací, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je stav, kdy osoba nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje (spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví až do výše jednorázového výdaje) nebo na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby (výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce desetinásobek částky životního minima jednotlivce), a konečně k uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí (výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce desetinásobek částky životního minima jednotlivce). Poslední situace se týká osob, které v daném čase s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemohou úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením (jde zejména o osobu propuštěnou z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, osobu po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěnou ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti nebo osobu propuštěnou ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo osobu, která nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo osobu, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby). V tomto případě lze jednorázově poskytnout dávku až do výše 1000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce podle tohoto ustanovení nesmí přesáhnout čtyřnásobek částky životního minima jednotlivce.

Je-li nárok na dávky v hmotné nouzi podmíněn příjmovou situací, za jaké období se posuzuje?
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání žádosti o dávku hmotné nouze, je u opakujících se dávek období tří kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti o dávku, u jednorázové dávky poté období aktuálního kalendářního měsíce. V průběhu poskytování dávky je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, pro který je posuzováno splnění podmínek nároku na dávku a stanovuje se výše dávky. Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávky hmotné nouze a jejich výši, je stanoven v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Nicméně zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,stanovuje určité odchylky např. u příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (zápočet ve výši 70 %) či příjmů z náhrady mzdy nebo sníženého platu po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, z dávky nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění (zápočet ve výši 80 %).

Kde a jak lze o dávky pomoci v hmotné nouzi požádat?
O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce České republiky podle místa trvalého bydliště. Řízení o přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi započíná podáním žádosti na příslušném formuláři (tiskopisu ministerstva práce a sociálních věcí), který je k dispozici v tištěné podobě na kontaktních pracovištích Úřadu práce České republiky nebo ke stažení na internetových stránkách integrovaného portálu ministerstva práce a sociálních věcí. Nezbytnou součástí je kromě žádosti samé i předložení průkazu totožnosti; ostatní doklady se liší podle účelu jednotlivých dávek.

Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím se zamítnutím nebo odejmutím dávek pomoci v hmotné nouzi?
Proti rozhodnutí o zamítnutí (nepřiznání), snížení nebo odejmutí dávky můžete podat odvolání do 15 dnů od doručení k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím úřadu, který o dávce rozhodl.