Cíl léčby?

Cílem moderní léčby je dlouhodobá stabilizace zdravotního stavu pacienta. Lékařům záleží na tom, aby pacient žil kvalitní život. Aby mohl chodit do práce, starat se o rodinu, věnovat se přátelům, svým zálibám, zkrátka žil naplněný život. Toho lze docílit u většiny pacientů tak, že se budou léčit od počátku nemoci. Nicméně mnoha lidem není zcela jasné, kdy přesně s léčbou začít.

Jaká jsou indikační pravidla pro injekční léčbu léky 1. volby u pacientů s RS?

Vyjádřeno odborným jazykem:
Pro léčbu pacientů s „klinicky izolovaným syndromem“ jsou indikováni pacienti s jedinou demyelizační příhodou, která byla natolik závažná, že k léčbě bylo nutno podat intravenózně kortikoidy. U těchto pacientů byla vyloučena jiná možná diagnóza a bylo u nich stanoveno vysoké riziko klinicky definitivní roztroušené sklerózy.
Léčba se doporučuje pacientům s jistou diagnózou atakovité formy roztroušené sklerózy mozkomíšní v remitentním stadiu choroby, pokud je přítomna vysoká aktivita choroby (dva dokumentované a léčené relapsy za jeden rok nebo tři relapsy za poslední dva roky) a invalidita nepřesahuje stupeň 4,5 EDSS. Dlouhodobou léčbu (déle než 2–4 roky podle SPC) musí schválit a garantuje vedoucí lékař specializovaného centra.

Vyjádřeno jazykem laiků:
Specializovaný neurolog pro vás doporučí moderní léčbu, jestliže jste byli zasaženi jednou závažnou atakou nemoci, při které vám byly podány intravenózně kortikoidy. Než lékař tuto léčbu navrhne, vyloučí jinou diagnózu, a to na základě mnoha vyšetření včetně magnetické rezonance.
Dlouhodobou léčbu moderními léky může doporučit neurolog pro pacienta s atakovitou formou roztroušené sklerózy mozkomíšní v remitentním stadiu choroby, a to tehdy, jestliže se nemoc ohlásila dvěma dokumentovanými a léčenými relapsy za jeden rok nebo třemi relapsy za poslední dva roky a invalidita nepřesahuje stupeň 4,5 EDSS. Dlouhodobou léčbu musí schválit a garantuje vedoucí lékař specializovaného centra.

Léčení začíná dialogem mezi pacientem a lékařem
Je dobré, když při výběru moderního léku pacient a lékař vedou dialog. Cílem tohoto dialogu by měl být výběr léku, který nejlépe „ladí“ s tělem pacienta, po kterém se cítí jeho tělo dobře, je spokojen. Je třeba přihlížet i k životnímu stylu léčeného a jeho plánům do budoucnosti.